O nás

Historie domu

První informace o kamenné zástavbě na místě dnešního muzea se datují už k roku 900 n.l. a to z tohoto domu dělá pravděpodobně druhý nejstarší v Praze.

Dům v Haštalské ulici č. p. 1 stál u evropské hlavní, tisíce kilometrů dlouhé, obchodní cesty Via Grande. Po této stezce od 9. století putovaly obchodní karavany ze západu Evropy až na Dálný Východ. Obchodníci a kupci, kteří ji využívali, se zřejmě zastavovali i v tomto domě a přinášeli s sebou mnohé exotické zboží a informace.

Podle zachovalých písemných informací se zde v 15. století nacházela taky bylinná lékárna, ve které alchymisté prodávali svoje lektvary a elixíry. V 16. století se proto dům stal místem, kde si sám císař Rudolf II. nechal zřídit svou alchymistickou laboratoř a na jeho pozvání zde pracovali nejvýznamnější alchymisté té doby.

Pod domem se při objevení alchymistické dílny našly tři podzemní chodby, které vedly na Pražský hrad, Staroměstskou radnici a za brány města.

Dům prošel v průběhu staletí několika změnami a přestavbami. Jako jeden z mála byl dokonce zachován při asanaci židovského města, která v Praze proběhla v 19. století. Právě tahle událost je obestřena tajemstvím, protože se nikdy spolehlivě nevysvětlilo, proč byl dům z asanačního plánu vyřazen.

K domu se také váže mnoho legend. Ta nejznámější mluví o ohnivém kozím spřežení, které se zjevovalo před tímto domem.

Historické milníky domu

L.P. 900
První doložená písemná zpráva o zástavbě na tomto místě.

L.P. 1412
Dochované zápisy o ceně domu, kdy byla uvedena trhová cena této strategicky významné
nemovitosti na levé straně Vltavy na 30 kop grošů.

L.P. 1579
Písemný popis záhadných jevů v okolí domu o ohnivých spřeženích páchnoucích kozlů.

L.P.1591
Písemná zmínka o prodeji zázračných léčivých mastí a lektvarů v tomto domě.

L.P. 1689
Poškození domu při požáru - řečeném francouzském, kdy vyhořelo celé pražské židovské
ghetto. Při opravě byl proveden značný zásah do objektu barokní přestavbou.

L.P. 1702
Písemný popis rozsahu provedené opravy a nového stavu budovy provedený “Královskou
berní zemskou” pro tento rok.

L.P. 1729
V plánech stavitele Veselého je již objekt popisován jako čtyřkřídlý, s vnitřním dvorem
(současná podoba).

L.P. 1769
¨Ve známém Hubertově panoramatu (nárys), kde je objekt č.p. 795 vyobrazen se čtyřosou
fasádou, uprostřed s průjezdem a s dvojicí valbových střech, který má v přízemí 6 pokojů,
z toho 3 zaklenuty, 3 komory, 4 kvelby, kuchyňka, 2 sklepy, studna, v patře 6 pokojů, 3
komory, kvelb, na dvůr dva pokoje, moučná komora a 2 kuchyně.

L.P. 1790
Jsou vypracovány k tomuto domu stavební plány stavitelem Huberou.

L.P. 1812
Stanovena odhadní cena nemovitosti 12 000 zlatých.

L.P. 1829
Vypracovány plány od stavitele Františka Hegery na odstranění stavebně závadných částí
budovy.

L.P. 1831
Byly dokončeny stavební práce na odstranění stavebně závadných částí budovy.
Langweilův model Prahy z roku 1826-1827 a jeho postupné doplnění až do roku 1831 již
zachycuje budovu po této přestavbě.

L.P. 1896
Zařazení domu do asanačního plánu při bourání pražského židovského ghetta.

L.P. 1900
Dům byl při asanaci z neznámého důvodu vynechán. Asanace skončila vlevo od domu
(vyvýšená ulice) a pokračovala dál vpravo od domu (vyvýšená ulice).

Rudolf II. Habsburský

(18.7.1552 – 20.1.1612)

Pražský dvůr císaře Rudolfa II a jeho podpora vědních i uměleckých oborů dodnes vzrušuje naši představivost a poutá zájem jak široké laické veřejnosti, tak profesionálních historiků, spisovatelů a záhadologů.

Jak o něm v jeho době napsal Daniel Eeremita, člen toskánského poselstva: “Císaře proslavila jeho ohromující znalost všech věcí, zralý úsudek a zkušenost, svou přátelskostí, pevností ve víře a mravní bezúhonností dosáhl obliby. Na těchto pilířích se zakládala jeho vynikající a podivuhodná vláda, která mu získala obdiv celého světa.“
Tomuto věhlasnému mecenáši se z Prahy v krátké době podařilo vytvořit významné centrum vědeckého i uměleckého dění a soustředit zde nejen věhlasné vědce a umělce, ale i výkvět alchymistických badatelů a zlatodějů.

O výsledcích jejich pokusů se můžeme ale pouze dohadovat. V duchu pravidel Alberta Magna a také ze strachu ze svaté inkvizice, se žádný z mistrů hermetických nauk příliš nešířil o výsledcích svých bádání. Svoje laboratoře schovávali před zraky lidí a své zápisky psali tajným pískem, které se, jako například u rukopisů Johna Dee, doposud nepodařilo rozluštit.

Můžeme-li důvěřovat ne zcela ověřeným zprávám z kronik, po smrti Rudolfa II. objevili v jeho sbírkách popelavě šedou tinkturu, osmdesát čtyři centýře zlata, slitých ve formě cihel a šedesát centýřů stříbra, slitých ve formě cihel, v soupise uváděných jako výsledky alchymistických pokusů výroby zlata a stříbra transmutací. Umístění alchymistické dílny v této části Rudolfínské Prahy, je zcela pragmatické. Židovské náboženství bylo vůči magii a okultním vědám mnohem vstřícnější než křesťanství. Vždyť i sám císař Rudolf II. riskoval podporou hermetických badatelů a obstaráváním kabalistických spisů nepřízeň katolických duchovních, tak jak lze vyčíst z dokumentů z jeho pozůstalosti.

Poodhalte s námi doby pozdního středověku a ranního novověku, kdy mystika a věda byla úzce spojena a badatelé se pídili po “vyšším záměru” a “harmonii sfér”, které by jim pomohly odhalit tajemství přírody. Ochutnejte s námi z tajemství “Elixíru života” a přeneste si kousek této magické energie i do svého života.